Co je trimování?
Vše o trimování psů: „Některá plemena se bez pomoci neobejdou, jako by si oblékly svetr přes pláštěnku,“ říká odbornice
O trimování psů jste možná už slyšeli. Víte ale, kdy a proč je nezbytné ho provádět, kteří psi bez něj trpí? S Jarmilou Kašparovou, která se péčí o srst psů zabývá už bezmála třicet let, a je v tomto oboru také školitelkou, jsme probraly techniku trimování od A do Z.
Co přesně je trimování?
Abychom pochopili podstatu trimování, je důležité pochopit výměnu srsti u vlka - zvířete, kde tato výměna srsti funguje bez problémů již miliony let. Vlk má dvojí srst – podsadu a pesíky. Podsada - srst sekundární - je výhřevná a izolační vůči tepelnému nepohodlí, je kratší a v zimním období velmi hustá. Přirovnáme-li to k našemu oblečení, plní funkci svetru. Delší srst jsou pesíky, čili chlup primární, který chrání podsadu před deštěm, aby neprovlhla. V porovnání s námi je to pláštěnka.
Vlk mění svůj kožíšek dvakrát do roka. Po jarním línání mu naroste podsada řidší, přirovnala bych ji k našemu tričku. Po podzimním línání naroste podsada opravdu hustá, a to s dvojím typem srsti. S chlupem sekundárním a chlupem terciálním, který ještě zvyšuje izolační schopnosti podsady. Toto línání podsady je vlastně to pravé línání, které je řízené délkou světelného dne a teplotou ovzduší.
Pesíky se mění také dvakrát do roka, ale plynule v průběhu celého roku. Takže každý den vypadne vlkovi určité množství pesíků a opět mu z uvolněných folikulů začnou růst pesíky nové. Takže se vlčí „pláštěnka“ stále obnovuje.
Aby se každý jednotlivý chlup mohl z folikulu uvolnit, musí projít třemi růstovými fázemi. V anagenní fázi je chlup silný, a pokud bychom jej chtěli vytrhnout, vlk by nám asi uštědřil pěkný kousanec, protože ho to bude bolet. Pak přichází fáze kategenní, kdy je chlup již tenčí, ale stále roste. Jeho vytržení by zvíře sice cítilo, ale už by mu tolik nevadilo. Poslední fáze růstu se nazývá telogenní a dojde v ní k úplnému zastavení tvoření chlupu, folikula ho vypudí ven. Vytržení v této fázi by si vlk vůbec nevšiml, nebo by se ještě nastavil a byl vděčný, protože folikuly v této fázi mají tendenci ke svědivosti.
A u dnešních šlechtěných psů se výměna srsti liší?
U některých plemen současných psů se šlechtěním geneticky přenastavilo dozrávání srsti, a to buď pesíků - u hrubosrstých plemen, nebo u podsady, což jsou hlavně španělé. Růst srsti u nich proto vypadá trochu jinak, než je tomu například u zmíněného vlka.
Chlup roste ve fázi anagenní a katagenní až se dostane do fáze telogenní. Jenže zde folikula růst srsti neukončí a chlup stále roste. Jenže v tenké struktuře, takže již neplní žádanou funkci. Folikula se tohoto chlupu nedokáže zbavit. Proto je potřeba těmto psům pomoci a chlup v poslední fázi jednoduše vytáhnout. Tomu se říká trimování.
Pokud budeme trimovat hrubosrstého psa, soustředíme se na pesíky v telogenní fázi, které vytahujeme z folikulů.
U kokrů se zase trimuje podsada, kde má chlup podobný problém - pokud jej nevytáhneme z folikulu, začne přerůstat přes pesíky, které tak ztratí ochrannou funkci. Je to něco jako když si obléknete nejdřív pláštěnku a přes ní svetr.
Trimování je tedy pomoc přírodě?
Ano, odstraněním chlupu z folikulu v telogenní fázi dokončíme proces uvolnění tohoto chlupu a uvolněná folikula může vytvářet nový chlup od anagenní fáze. Tedy chlup zdravý, silný, probarvený, ale hlavně funkční. Cílem této péče je plná, uzavřená a plně funkční struktura srsti.
A to stříhání nedokáže…
Střižením se chlupy z folikulů neuvolní, a tím pádem není ve folikulu dostatek místa pro nový zdravý chlup. Srst je jemná a nefunkční. Střižením se struktura srsti otevře, a místo aby chránila psa před nepřízní počasí, naopak vodu přitahuje a nasává. Pokud takového psa necháte na dešti, tak zcela jistě promokne až na kůži.
Zmiňovala jste dva druhy psů – nemohou se trimovat všechna plemena?
Rozhodně se všechna plemena trimovat nemůžou. Zde se jedná opravdu pouze o již zmíněná plemena hrubosrstých a španělů - především tedy kokršpanělů a jejich příbuzných.
Jestli máte na mysli třeba bišonka, pudla nebo jorkšíra, tak u nich také rostou chlupy ve zmíněných třech fázích. Ale k té poslední, telogenní fázi, dochází až za několik let. Ale pokud bude majitel svého pejska pravidelně česat, tak uvolněné chlupy zůstanou na kartáči.
U krátkosrstých plemen se zase tři fáze růstu chlupů vystřídají velmi rychle a folikul se jich umí velmi dobře zbavit. Spíše bych u nich doporučila pravidelné kartáčování.
U středněsrstých plemen jako jsou husky, německý ovčák, retrívři a další, mám vypozorováno, že do pěti let se umí jejich srst s jarním a podzimním línáním sama vypořádat. Ale je lepší, když jim majitel pomůže pravidelným vyčesáváním. Kolem pátého roku ale můžeme u některých psů pozorovat, že se jim výměna podsady již nedaří tak pěkně, a je jim třeba s uvolněním podsady pomoct častějším kartáčováním. Při troše dobré vůle lze tomuto vyčesávání také říkat trimování, protože se jedná o odstranění chlupů podsady v telogenní fázi. Osobně mám vyzkoušeno, že regenerační koupání s kvalitním vysušením srsti dokáže psům i majitelům od uvolněné podsady velmi ulevit.
Zdroj foto: Archiv Jarmily Kašparové
Kdy je tedy nejvhodnější s trimováním začít a jak často ho opakovat?
Zmíněná plemena by se měla trimovat průběžně po celý rok. Pokud chcete mít pejska na výstavu, doporučuji nepřekročit interval trimování přes čtyři týdny. Tak zajistíte více vrstev a pejsek nikdy nebude nahatý, nebo jenom v podsadě, která by mohla provlhnout. Bude stále krásný a s funkční srstí. Jestliže máte pejska jen jako domácího mazlíčka, doporučuji nepřesáhnout interval dvou měsíců. Tak bude mít pejsek dvě vrstvy, kdy jednu vrstvu vytrimujeme, a ta druhá, kratší, pejska stále chrání a plní svoji funkci.
Může chovatel trimovat sám?
Ano, spousta chovatelů si pejska trimuje doma, a to velmi dobře. Ale je třeba dodržet pár zásad, jak správně trimovat, aby to pro pejska bylo pohodlné a bezbolestné. Je nutné dobře se naučit správnou techniku. Dělám proto pro zájemce kurzy trimování. Ale spousta z nich nakonec úpravu trimováním stejně přenechá mně. Raději si zaplatí, protože zjistí, že je to opravdu tvrdá práce.
Co všechno je k domácímu trimování potřeba?
Potřebujete stůl, trimovací nůž, trimovací gumičky, případně trimovací kámen, někdo používá trimovací pudr, u trimování podsady ještě trimovací hrabičky. Přestože jsem vyjmenovala dost pomůcek, žádná z nich netrimuje sama. Je zapotřebí pracovní úsilí a obrovské množství trpělivosti.
Na kolik vyjde trimování psa v salonu?
Ceny jsou různé. Já si beru 200 korun na hodinu plus výdaje za kosmetiku. Ale na internetu jsem zahlédla i cenu 400 korun za hodinu práce. Jiné to je, když psa připravuji na výstavu. Tam je hodinová sazba o něco vyšší. Nechá se to také stanovit podle psa. Některý je ale pracnější, takže spotřebuje více času, zatímco jiný jde lehce a rychle, protože s ním majitel chodí častěji. Hodinová sazba je tedy asi nejspravedlivější.
Jak dlouho trimování trvá, pokud se to dá uvést třeba na nějakém příkladu?
Mluvíme zde o poctivém trimování, které provádíme vždy dle standardu FCI. To znamená, že u některých psů můžeme použít nůžky a mašinku pouze na některých partiích těla, ale základ je trimování. U dalších jedinců se zase trimuje úplně celý pes a nůžkami na ně nesmíte sáhnout. Většinou si třeba u border teriérů nechávám 3 hodiny i s koupáním. To je totiž velmi důležité k vyčištění kůže a pórů po trimování, aby se do uvolněných otvůrků nedostala nečistota. Po šamponování je nutné použít balzám, který všechny póry i keratinové destičky na chlupu uzavře. Takže bordík u mne při pravidelné návštěvě každé dva měsíce stojí většinou 650 korun. Pochopitelně, že při nepravidelné návštěvě se prodlužuje čas i cena.
Jarmila Kašparová, majitelka Vzdělávacího studia Argos, se stříháním a úpravou psů zabývá už od roku 1989. Zároveň pořádá celou řadu vzdělávacích kurzů v tomto oboru. Více informací získáte ZDE nebo ZDE.